skoly-ani-resort-nepripravily-ucitele-na-inkluzi-dobre,-rika-zprava-nku

Školy ani resort nepřipravily učitele na inkluzi dobře, říká zpráva NKÚ

ilustrační snímek

ilustrační snímek


| foto: Profimedia.cz

Ve vyloučených lokalitách školy vyčerpaly jen polovinu peněz určených na inkluzi – především kvůli nezájmu obcí. V některých případech získaly podporu i projekty, u kterých není jisté, že pomohou žákům se speciálními potřebami nebo žákům sociálně znevýhodněným.

„Zpráva Nejvyššího kontrolního úřadu na celou věc společného vzdělávání nahlíží velmi jednostranně a zejména bez širší znalosti celé problematiky, což negativně ovlivňuje její závěry,“ odpověděla na dotaz iDNES.cz mluvčí ministerstva školství Aneta Lednová.

„Resort nicméně dlouhodobě tvrdí, že je nezbytné systém podpory žáků se  speciálními vzdělávacími potřebami zefektivnit a k takové změně je připraveno, a to na základě dat MŠMT, zjištění České školní inspekce i poznatků z praxe škol a školských poradenských zařízení,“ dodala.

Závislost na evropských fondech

Nejvyšší kontrolní úřad prověřil podporu společného vzdělávání žáků v Česku v letech 2015 až 2019. Peníze na ni rozdělovaly ministerstvo školství, ministerstvo pro místní rozvoj a hlavní město Praha z evropských fondů i ze státního rozpočtu. Do poloviny loňského roku to bylo přes 32 miliard korun. NKÚ prověřil konkrétní projekty, které z programů získaly více než devět miliard korun.

Systémové změny vzdělávacího systému začaly už v roce 2009, klíčová však byla pro inkluzi změna legislativy, kterou spustilo MŠMT v roce 2016. „Nezvládlo ale včas připravit pedagogy v běžných školách na práci s žáky s různými speciálními potřebami. Samotné projekty na vzdělávání pedagogů a metodickou podporu tak běží fakticky až od roku 2018,“ stojí ve uvedli ve zprávě kontroloři. 

Problémem je podle nich i to, že na odborníky, jako jsou školní psychologové nebo speciální pedagogové, získají školy podporu jen po dobu trvání dotovaných projektů. Inkluze je tak do velké míry závislá na penězích z evropských fondů. NKÚ ministerstvu vytýká to, že dosud nedokázalo zajistit další zdroj prostředků na tyto služby, přitom se za posledních deset let zvýšil počet žáků se speciálními potřebami o více než polovinu. 

„Pokud bude tento trend pokračovat, porostou i finanční nároky na to, aby měli všichni žáci zajištěn rovný přístup ke vzdělávání,“ uvedli kontroloři.

Nízký zájem obcí o čerpání peněz

Inkluze by měla pomoci i sociálně znevýhodněným žákům. Na podporu těchto žáků MŠMT vyčlenilo z operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání (OP VVV) téměř 1,7 miliardy korun. Vyčerpala se jen polovina, důvodem je zejména nezájem obcí se sociálně vyloučenými lokalitami.

U některých projektů pak podle NKÚ není jasné, jak pomohou cílové skupině žáků. Například u projektu zaměřeného na inkluzi v sociálně vyloučených lokalitách, který získal podporu téměř 229 milionů korun. Vede jej Agentura pro sociální začleňování. Dopad na cílové skupiny dětí, žáků a rodičů se vůbec nesleduje. Navíc jsou podle NKÚ obyvatelé vyloučených lokalit zapojeni do projektu jen minimálně a podobné je to i se zapojením škol. 

„V konečném důsledku tak agentura z dotace financuje svou vlastní činnost,“ píše se ve zprávě.

Z průzkumu NKÚ mezi školami vyplynulo, že překážkami pro úspěšnou inkluzi jsou nadbytečná administrativa, vysoké počty žáků ve třídách a nedostatečné vybavení tříd a škol. Školy také nemají dostatek kvalifikovaných asistentů pedagogů.