v-berline-se-valci-o-silnice.-cyklistum-pruhy-nestaci,-ridici-je-nechteji

V Berlíně se válčí o silnice. Cyklistům pruhy nestačí, řidiči je nechtějí

Provizorní cyklistické stezky v Berlíně podle odpůrců brání automobilové dopravě.


| foto: Profimedia.cz

Na začátku září dal berlínský správní soud za pravdu politikům z krajně pravicové strany AfD, když rozhodl, že osm ze čtrnácti nově zavedených cyklistických pruhů ve městě je nelegálních. Podle soudu město dostatečně neprokázalo, že ulice, na nichž se od začátku pandemie objevily červenobílé zábrany oddělující jízdní dráhu od cyklopruhu jsou pro cyklisty nebezpečné.

Vyšší soudní instance v říjnu rozhodla, že nové cyklistické pruhy ve městě zatím zůstanou, dokud se o jejich osudu nerozhodne definitivně. Berlínský dopravní orgán podle soudu při zavádění cyklistických pruhů nedostatečně zohledňoval statistiky tamějšího provozu i počet nehod na těchto místech.

Berlínské veřejné mínění se v tuto chvíli více přiklání na stranu tábora cyklistů. V nedávném průzkumu berlínského rozhlasu bylo 52 procent pro zachování čtrnácti nových jízdních pruhů a 43 procent bylo proti.

Cyklistické pruhy jsou však jen zanedbatelným opatřením s ohledem na to, co všechno místní vládnoucí koalice sociálních demokratů, zelených a postkomunistické strany levice plánuje do budoucna. Pokud je problém vztyčení pár sloupků a namalování jízdních pruhů na silnici, je otázkou, jak moc bude berlínská veřejnost rozdělená třeba ohledně zavedení zón bez aut.

Automobilová kultura

„Restrukturalizovat systém mobility znamená přerozdělovat privilegia. A to s sebou nese odpor,“ přiznává Ragnhild Soerensen, aktivista v čele cyklistické organizace Changing Cities. Napětí je podle něj nevyhnutelné a cyklistické pruhy v Berlíně jsou jen malou ochutnávkou toho, co ještě přijde v budoucnu.

S tím souhlasí Peter Fuchs ze skupiny ekologů PowerShift. „V rámci politikaření v Berlíně jde stále ještě o směsici starých strategií, tedy město zaměřené na automobily, a nového ekologického myšlení,“ uvádí Fuchs. „Kdyby to bylo na nás, v budoucnosti by osobní automobily hrály v Berlíně roli pouze ve výjimečných případech, třeba pro lidi s omezenou schopností pohybu a orientace,“ dodává ekolog.

Berlínská opozice se změnami v berlínské dopravě nesouhlasí. Předseda frakce FDP Sebastian Czaja obviňuje vládnoucí koalici z toho, že proti sobě motoristy a cyklisty poštvává. „Nikomu to nepřináší výhody, protože nakonec úprava není ani právně podložená. Zároveň rovněž představuje pro cyklistky riziko,“ uvádí Czaja. Naráží tím nejspíš na to, že na celkovou bezpečnost berlínských ulic neměly oddělovací sloupky žádný prokazatelný vliv. Co víc, provoz na silnicích tento rok si v Berlíně vyžádal víc úmrtí cyklistů než vloni.

Bitva o prostor v dopravě v Němcích rezonuje i kvůli tomu, že je pro ně automobilový průmysl významným ne-li nejdůležitějším hospodářským odvětvím. Do určité míry je též součástí německé identity, píše Bloomberg. „Nepředpokládám, že by auta nadobro zmizela. A proč by taky měla?“ ptá se Czaja. „Auto je součástí naší kultury, a jak to u kultury vždy bývá, bude se i nadále vyvíjet tak, aby vyhovovala novým potřebám.“

Kritikou nové situace nešetří ani německá Asociace automobilového průmyslu (VDA). Blokování ulic a zavádění dalších rychlostních limitů podle ní nejsou řešením pro města zatížená hustým provozem. „Místo zákazů podporujeme inovace,“ míní tiskový mluvčí VDA Nikolaus Doll. Koalici vyzval, aby se zamyslela nad zájmy obyvatel i dojíždějících osob. Podle Dolla by omezení automobilů v některých částech města mohlo být přínosné. Na místě je podle něj kombinace automobilů, veřejné dopravy, sdílených vozidel a elektrické mobility.

Pandemie jako příležitost

Berlínská koalice se na transformaci dopravy ve městě zaměřuje už od roku 2017, kdy začala Berlínu vládnout. Kromě nových cyklistických pruhů navrhuje zóny bez aut, do metra, elektrobusů a tramvají plánuje investovat 28 miliard eur do konce roku 2035. Pandemii koronaviru koalice využila k vytvoření pěších zón na některých hlavních dopravních tepnách. V úseku ulice Friedrichstrasse, který je lemován obchody, zakázala dokonce auta úplně.

Vedení města se domnívalo, že v době pandemie bude v berlínských ulicí menší provoz, neboť lidé budou zůstávat doma na home office. Situace ale není o moc lepší, protože ti, kteří do práce stejně musí, si raději vezmou auto – kvůli obavě z nákazy v hromadné dopravě.

Berlín není jediným městem, které v době pandemie vidí příležitost pro radikální přetvoření městského prostoru. Například starostka Paříže Anne Hidalgová představila síť cyklistických „koronavirových“ pruhů a propaguje myšlenku „patnáctiminutového města“, jejímž cílem je umístit základní služby v krátké pěší a cyklistické vzdálenosti od domova každého Pařížana. A například v Londýně se některé ulice uzavřely těm, kteří v nich nebydlí.